Poznáte auto s názvom Škoda 110 R? Socialistický športiak, vozidlo prevážne slobodných frajerov s dobrým príjmom? A vedeli by ste dnes toto auto predať? Jeden jeho majiteľ v Čechách je zrejme dobrý obchodník. Takto svoju eRku ponúkal v aukčnom systéme:

Hoši vole,

prodávám erko Klasický erko. Vono víte jak – bejt to nějaká debilní tupá stovka po GO, co s ní dědek Svobodů s vajíčkama na zadním platě jezdil jenom v neděli a za sucha, nedá za to nikdo ani blbej litr. Ale tohle je – ježišmarja táto, poď na mě z boku – tohle je fakt erko. Česká advanced vylepšená verze Porsche 911, mokrej sen každýho pořádnýho městskýho floutka konce sedmdesátejch let, kočkolap s logaritmickou účinností, plivanec do tváře všech imperialistů – prostě ERKO !!!

Jasně – laik se po prohlídnutí fotek otřepe hnusem a začne pozpátku odříkávat korán – ale pravej znalec ví, na co se zaměřit a trocha prachu či koroze ho nijak nerozhází, neboť ji považuje u perspektivního veterána za určitou společenskou slušnost.

Takže teďka něco k vozidlu samotnému – vyrobili ho podle mojeho odhadu asi tak před třema stoletíma zaměstanci chráněné dílny v Young Pain City (domorodci to někdy překládají jako Mladá Boleslav) – přesněji řečeno ve filiálce Quassiny Ost-Sudetenland. Je to jeden z vyhledávaných tzv. „pátečních“ modelů (pro laiky – nejhorší byly pondělní, které se vteřiňákem lepily z plechů, co celý víkend ležely na frajplace přímo pod okapem. Páteční byly zcela jednoznačně nejlepší, protože byly z plechů, které se azbestovejma rukavicema braly ještě teplé rovnou z vagónů, co právě přijely z kladenských hutí).

Auto mělo asi šestnáct majitelů a postupně sloužilo jako střemhlavý stíhač, výletní parník, nosič spojlerových nástaveb, nasírač sousedů, erotická seznamka, kurník pro slepice, šmajchlkabinet pro drobné hlodavce a sociální zařízení pro kuny. Posledních deset let nehybně stálo ve stodole. Díky tomu je v nebývale zachovalém stavu, neboť veškeré povrchové části i dutiny jsou impregnovány speciální směsí patentovanou NASA, skládající se z 50% slepičáků (pro pražáky – to jsou úplně normální hovna tvora jménem Kur Domácí), 23% hoven kuních, 10% prachu, 10% granulované tmy a 7% neidentifikovatelného megaslizu. Pro účely alespoň nějaké fotografické dokumentace jsem se pokusil aplikací osmi kýblů vody a rýžového koštěte zmíněnou vrstvu na části auta odstranit.

Po otevření dveří na nás dýchne nezaměnitelná jemná vůně plísně, exkrementů a pitralonu. Koženková sportovní sedadla přímo vybízí k nasednutí a upatlaný volant tiše vypráví o tom, jak v Mototechně roku 1980 přišel o panictví. Za zadními sedadly se skrývá silný mnohakoňový motor, který sice na pohled vypadá jako rezavý modročerveočerný pozůstavek nějaké explodované pěchotní miny, ale kupodivu je zcela kompletní a jde snadno protočit (tedy ne zas tak snadno, aby to znamenalo absenci ventilů). Nebyl startován minimálně těch deset let, nicméně je téměř stoprocentní pravděpodobnost, že mu to nebude dělat obtíže.

Autu chybí brzdy. Správný sporťák je ale vlastně nepotřebuje. Jinak mu snad – zejména v interiéru nic moc nechybí (napadají mě třeba větrací mřížky na palubce, které možná v minulosti odstranily krysy, když tam dětem vyráběly tobogán).

Koroze na klasických místech – zatím kromě předního blatníku nikde tabákového typu, ale samozřejmě je potřeba řešit. Má to různé plastové nárazníky, spojlery a další pičičinky, z dalších tuningových úprav stojí za zmínku zadní světla ze stodvacítky. Nějaké závažnější zásahy, které by byly neodstranitelné tam nejsou. Nikde není nějak zvlášť pobouchané (na fotce vypadá přední bok jako po havárii – není tomu tak, je to pouze nános výše uvedené konzervační hmoty, která zrovna nebyla v akčním rádiusu koštěte.

Auto má platné doklady, posledních dvěstě let nebylo dělané STK. V papírech by mělo všechno sedět (když jsem ho kupoval a přepisoval na sebe, nebyl žádný problém a od té doby se nic nezměnilo). Je psáno na mě, samozřejmě ekopoplatek NENÍ vyřešen. Kupodivu je ale celou dobu řádně placeno povinné ručení, takže nehrozí žádná milostná psaníčka spojená se žádostí o hmotný příspěvek v hmotné nouzi od kanceláře pojistitelů. Přepis na nového majitele ( případně protokol o ekolikvidaci) JE PODMÍNKOU PRODEJE !

Osobní prohlídka vítaná a možná prakticky kdykoliv v Jihlavě.

UPOZORNĚNÍ !

Hoši vole, buďte prosímvás soudní. Výše uvedený odrazující popis a fotky zde uveřejňuji zejména proto, že pokaždé – opakuji P O K A Ž D É – když prodávám nějaké auto, tak je to minimálně na třikrát. Ve dvou případech se totiž výhercem obvykle stane nějaké natěšené polodementní teenagerské jelito, které místo co by si večer pod dekou spořádaně drátovalo netopejrka, tak raději sedí u Aukra a sní svůj megaveteránistický sen, kterak pomocí kanagomu, sady uchošťourů a jedné piksly chromu ve spreji udělá behem týdne ze shnilého ošklivého kačátka 1A hvězdu srazů. Jelito nemá soudnost, ani náznak inteligence. Jelito se kromě základních životních funkcí umí akorát těšit. Jelito není schopné sednout do auta, nebo na vlak a přijet se třeba dopředu na vergl podívat. Jelito umí jenom snít a klikat myší. Celé to pak pravidelně končí výmluvami a dodatečnými e-maily typu „Moh biste my to prodat na spládky po pětistovce měsýčně – sem student“, nebo „Bohužel tchýně sestry domovníkovic kočky dostala mrtvičku, slintá a tahá nohu za sebou, takže ji budu muset vozit kolem baráku na vozíčku a nebudu mít čas na veterány, moc se omlouvám“, příkladně „co kdibiste zařídíl technyckou, zaplatil ekopoplatek a dovezl my to až do Berouna ?“ a nebo rovnou přepnutím milostivého jelita do stavu mrtvého brouka. Největší jelito – nebo spíš futrál na jelita, přesněji mražák plný futrálů na jelita, ba co dím – čtyřpatrové podzemní parkoviště narvané kamionama s mražákama plnejma futrálů s jelitama, pak na druhý den ráno v pět dychtivě nakluše s tatínkem, dědečkem a baterkou v podpaždí – načež se rozpláče, protože na fotce to přece vypadalo tak pěkně – jen nadlábnout a vyrazit a pane vy ste nás podvedl, tohle nahlásím Aukru, dám vám osm negativů a celou příští zimu vás navíc všichni tři budeme v noci chodit strašit tak, že se budete bát jít vychcat a nakonec potupně dopadnete jako starej Tycho de Brahe, kerýmu to kdysi rozervalo jahodu.

Vím teda dopředu že je to stejně zbytečný jako házení hrachu na stěnu, nebo šlapání plynu u 1.2HTP – ale přesto vás všechny prosím, přihazujte jenom pokud jste si STOPROCENTNĚ jistí, že tenhle sráč, který ale za chvílu bohužel už nebudou, doopravdy chcete. Dík a příjemnou aukci.

*******
Sám som mal možnosť niekoľkokrát takéto auto šoférovať. A pri pohľade na aukciu ma chytá nostalgia! Normálne by som si to auto kúpil! Pravda, keby bolo v lepšom stave bez tej „patiny“ 😀 Ale viem si predstaviť, že by som sa v lete prevážal vonku a pozeral sa. Na krajinu aj na kočky 😉